Morana, čili svět a jeho nicoty & Na poušti

Morana: 

• Román je stylizován jako aristokratický příběh, ale zároveň nese filozofické a existenciální motivy, zejména téma nicoty a vnitřního rozkladu.

• Sabina zde reflektuje svou osobní izolaci, ztrátu důvěry a rozčarování ze společnosti.

• Využívá motiv povodně z roku 1872 jako metaforu pro morální a společenský rozvrat.

• Text je zároveň kritikou měšťácké morálky a národní exkluze, kterou Sabina zažil po svém odhalení jako policejní konfident.

Na poušti: 

• Román je stylizován jako filozoficko-politická alegorie, s prvky romantismu, existencialismu a kritiky společnosti.

• Sabina zde zpracovává dobovou sociálně-politickou situaci, zejména útlak, nesvobodu a morální rozklad.

• Text je silně ovlivněn autorovou osobní zkušeností s vězením a pozdější ostrakizací.

• Využívá symboliku pouště jako prostoru izolace, hledání smyslu a duchovní krize.