Lukrecius – O podstatě světa

didaktická báseň z 1. století př. n. l. římského básníka a filosofa Tita Lucretia Cara, jejímž cílem je vysvětlení epikurejské filosofie římskému publiku. Báseň obsahuje sedm tisíc čtyři sta daktylových hexametrů a je rozdělena do šesti knih. Vysvětuje epikurejskou fyziku skrze poetický jazyk a metafory, konkrétně se zabývá principy atomismu, povahou mysli, duše, smyslového vnímání a myšlení, vývojem světa a jeho fenoménů a vysvětlením nebeských a pozemských jevů. Svět v ní popsaný funguje na základě těchto fyzikálních principů jež jsou řízeny fortunou „náhodou“, nikoliv skrze zásahy tradičních římských božstev.